Jaro v plném proudu


Think Pink - Salvaged InspirationsEmailFacebookGoogle+PinterestTwitterEmailFacebookGoogle+PinterestTwitter

Vidíte ty rozkvetlé stromy a světle zelené listy na stromech? Cítíte tu vůni květin? Jojo, tomu se říká jaro. Světle modré nebe, jemný větřík. Ach ano, jaro. Dny jsou už dost teplé, ačkoli se občas objeví den, kdy se atmosféra začíná podobat podzimu. Nebo alespoň v místě, kde jsem teď trávila nejvíce času, to tak bylo. Ale jen pár dnů z mnoha. Poslední dva týdny pro mě byly vyčerpávající. První týden jsem si za to mohla z jedné části sama a z druhé části okolnosti. Prostě se sešlo plno událostí, kterých jsem se účastnila. Ano, psala jsem už několikrát, že na tomto blogu deníčkové články příliš nebudou a taky nejsou, ale dnes Vám napíšu, jak se mi žije. A tak podobně, chápete. Znáte to.



Týden 16. - 22. 4. 2018
V pondělí jsem navštívila s kamarádkou Kampu. To je tak, když se mě zeptá, jestli někam jdu. Chtěly jsme si chvíli sednout na víno nebo na pivo, ale hrála hudba a já se roztancovala. Ke všemu jsem den předtím měla brigádu do půlnoci hned po příjezdu na kolej, tak jsem si říkala, že v pondělí půjdu hezky hned brzy spát, ale nevydařilo se mi to.
Další den byla akcička v jednom klubu, kam jsem šla s kamarádkou a šokovalo mě to, že se tam objevila spolubydlící, která za celou dobu zatím ještě nikde nebyla. Dokonce jsem ji poprvé viděla opilou. Tančilo se a tančilo. A taky jsem tam potkala někoho dalšího. Samozřejmě jsem tam potkala plno známých lidí a tančila s nimi, ale prostě někoho konkrétního, ale to už je jedno, protože už se mi daří na toho člověka nemyslet.
Ve středu byla odpoledne grilovačka mezi kolejema, tak jsem se tam s kamarádkou byla podívat. Vzala jsem si na sebe nové bílé šaty. Říkala jsem si, že není vhodné na grilovačku v bílých šatech. Možná to byl důvod, proč na mě všichni koukali, ale přineslo se ke mně několik pochval i od cizích lidí. "Slečno, moc vám to sluší," povídal jeden týpek a podobně. A dokonce od dotyčného zmiňovaného nezmiňovaného: "Sluší ti to." S kamarádkou jsme odtamtud kolem deváté chtěli odejít. Byla už docela nuda a navíc jsem se chtěla vyspat. Jenže co se nestalo? Kamarádka, co mě v pondělí vytáhla do Kampy nás opět vytáhla do kampy. Bylo to pár kroků. Prý na jedno. Kamarádka, s kterou jsme chtěly už jít, čekala, až pivo dopiji, ale já piji pivo velice pomalu. Sebrala se a odešla. Já chtěla odejít, hned poté, co jsem dopila. Ale kamarád, kterému kamarádka, co zůstala (ta vytahovačka), napsala, aby přišel, mi koupil další. A seznámily jsme se s jednou fajn holčinou a byla sranda. Fakt dost!
Čtvrtek jsem šla spát brzy, pokud si dobře pamatuji.
Zůstávala jsem přes víkend. Přes víkend, kdy jsem musela vstávat v pět, protože jsem od šesti musela být na brigádě. V sobotu dvanáctka. V neděli do tří.

Lente, beetje Pokon doet wonderen!

Týden 23. - 29. 4. 2018
Měla jsem praxe v mateřské škole, v nedaleké/m vesnici/městečku od města, kde studuji. Prvně jsem měla obavy, že to nebudu dostatečně zvládat. Že děti nezabavím a že se mé činnosti a způsob práce s dětmi nebude paní učitelce líbit. Spletla jsem se. Bylo to moc fajn. Opět jen původní obavy na začátku. Jak to tak bývá. Znáte to? Dostala jsem pochvalu a s dětmi mi to šlo. Jako ano, občas to bylo náročnější, ale s tím se dá počítat. Nenastaly žádné velké komplikace. Celý ten týden jsem vstávala v pět hodin ráno, abych v sedm mohla být na místě. Městskou hromadnou dopravou jsem se dostavila na autobusové nádraží a tím tam, kde jsem ony praxe měla. V pátek jsem nastupovala do autobusu jediná a řidič povídal: "Dneska pojedeme sami?" Už to tak vypadalo. Sami jsme vyjížděli a než přistoupili jiní lidé na jiných zastávkách, trochu jsme si povídali. V místě, kde jsem měla vystupovat mi nabídl, že mě hodí až ke školce. Hned u školky je zastávka, ale měla jsem za to, že tam nejezdí. Povídal, že si to tamtudy objíždí. Docela milé a zpříjemnilo to začátek dne.
Ale ještě trochu k praxím. Tématem týdne bylo (jarní) dopravní prostředky. Na každý den jsem měla připravenou nějakou aktivitu s dětmi, ale některé vyplynuly samy s návrhem paní učitelky.
Ten týden jsem neměla po večer ani chuť někam chodit. Vstávání v pět je pro mě docela zabíjarna.
Na praxích se mi moc líbilo a na jednu stranu mi je líto, že najednou skončily. Uteklo to rychle. Na druhou stranu jsem ráda, že teď nějakou dobu nemusím zase vstávat v pět ráno. Člověk by si ale asi zvykl. Však s tím, že by večer nebyl už tolik akční. Chtěla jsem chodit spát brzy. Brzy mě popadla únava, ale kolikrát jsem nemohla usnout podle představ. Přeci jen nebylo ještě tolik hodin a spolubydlící svítily a něco dělaly. Nedokážu usnout při tom umělém světle/žáru z lampičky. Jednu noc jsem přespala dokonce u kamarádky na jiném pokoji, protože tam bylo zhasnuto brzy. Spalo se mi tam božsky. Myslím, že v neděli po směně jsem byla za kamarády grilovat. Kupovali si totiž u mě malý jednorázový gril, o kterém jsem ani nevěděla, že ho v TESCU prodáváme. Pozvali mě. A poznala jsem nové lidi. Byla jsem s nimi tak dvě hodinky a bylo to fajn, ale protože jsem věděla, že další den ráno brzy vstávám, nenechala jsem se překecat a odešla jsem brzy. Kamarád, kterého jsem znala dřív než všechny ty ostatní tam, mě šel doprovodit. To bylo z neděle na pondělí.
V úterý jsem šla chvíli do Kampy s lidmi, se kterými jsem tam byla v tu středu týden předtím. Dala jsem si však jen kofolu a chtěla jít pryč. Přemlouvali mě jít do K2, ale to se jim tentorkát nepovedlo a nakonec tam nešli ani oni. Naopak se mnou šli ke koleji a slíbili jsme si, že půjdeme další týden.
Ve středu jsem byla na dalším a jiném autorském čtení, které neslo název autorský piknik. Byla jsem tam pozvaná kamarádem, který byl spoluorganizátorem. Probíhalo to na dvorku fakulty. Sedělo se na dekách na trávě. K dispozici bylo jídlo a pití a bylo to celkově příjemné. Přečetla jsem své básničky, vyslechla si poslech. Dobré na tom bylo to, že jsem nečetla jediná. Na dekách leželo plno 'umělců' a ve čtení se střídali. To mi přišlo opravdu hezké. Člověk ve čtení není plně sám a dokonce si poslechne texty od někoho jiného. Ve čtvrtek jsem po praxích měla směnu. Jinak kromě událostí a situací, co jsem zmínila, se mé dny v tomto týdnu skládaly ještě ze psaní přípravy a rozboru co se týče praxí.
V pátek večer jsme jeli s bratránkem domů.
Víkend - postupně se začínám připravovat na to, že se blíží zkoušky, testy, zápočty a začínám trochu něco dělat.

Založila jsem si "umělecký" instagram. 😅

Mějte krásné jarní dny!
S.




Komentáře

  1. Sluší ti to. I když na sobě nemáš šaty. :)

    OdpovědětVymazat
  2. Wow! Tak vidím, nebo spíš čtu, že toho máš za poslední dny fakt hodně :-) ale je to fajn, lepší, než se nudit, nebo nemít kam jít :-) Určitě ti bílé šaty moc sekly :-) a ani se nedivím, že jsi měla komplimenty, protože jsi moc hezká slečna, takže je jasné, že se kluci musí otáčet! :D :) A to nejen když jsi v šatech (jak píše první komentář :) ).
    První obavy před praxí jsou asi přirozené, ale důležité je, že jsi to zvládla bez problémů a byla jsi spokojená (určitě i děti)... vstávat v 5 hodin je docela dost zabijárna, to člověk pak už opravdu moc nemá chuť někam chodit nebo nějak dlouho ponocovat...
    Držím palce, aby se ti dařilo i dál, hlavně aby jsi hravě zvládla zkouškové a prošla jsi směle a bez problémů do dalšího ročníku :-)
    Hodně štěstí a sil ♥ s úsměvem na tváři :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jojo :) nenudila jsem se ani trochu, ale to už dlouho ne :D
      Děkuji :)
      A ještě jednou díky a díky :D

      Vymazat

Okomentovat

Děkuji za Váš komentář! :)

Oblíbené příspěvky